Petra Mašková – transformativní kouč
Aby tě život bavil…
Kolik věcí nikdy neuděláš? Kolik příležitostí ztratíš? Kolik krásných snů a nápadů zahubíš, protože tě přemůže strach?
Cosi v tobě to s tebou MYSLÍ dobře. Chrání tě to a používá k tomu strach. Strach je výborný sluha, jehož hlavním úkolem je postarat se o tvé bezpečí. Když se nebudeš bát, budeš příliš riskovat a tvůj život nemusí trvat dlouho. Proto máš v sobě zakódovaný strach z bolesti. Bolest pro tvou logickou mysl znamená fyzické ohrožení. Když bude příliš velké, může končit smrtí.
Tenhle kód má v sobě každý živý tvor. Říká se mu pud sebezáchovy. Pro udržení života je dost důležitý a všem tvorům slouží dobře. Až na člověka.
Lidská mysl totiž dokáže udělat z dobrého sluhy zlého pána.
Žiješ v době a v zemi, kde ti nehrozí příliš fyzické bolesti, a tak se mysl (možná z nedostatku práce) zaměřuje i na bolest psychickou. Vypráví ti katastrofické příběhy o tom, co by se mohlo stát, kdyby… Čím více těm příběhům věříš, tím větší je tvůj strach pouštět se do nových věcí.
Co ti vypráví tvá mysl? Čeho myslíš, že se bojíš?
Kolik věcí vzdáš, protože si najednou začneš myslet, že to nemá cenu?
Mysl ti naservíruje scénář, kde jednoznačně selžeš, takže nejlepší pro tebe je vzdát to předem. A jsi v bezpečí!
Mysl to přitom umí i obráceně:
Tentokrát má mysl scénář, kdy úspěch je horší než selhání.
Jestli se bojíš toho, co tady není, je strach skutečný nebo vymyšlený?
TIP: Vyzkoušej některý z mých programů osobního koučinku.
Je to vlastně stejné jako v předchozím bodě. Jen jde více o tvůj budoucí život.
Příběh mysli praví, že si nedokážeš poradit, pokud by nastaly ty zlé věci a události. Jenže ve chvíli, kdy nastanou, na strach není čas ani prostor. Prostě si poradíš, protože něco udělat musíš.
Ano, někdy to bolí. A bolí to tím víc, čím víc se bráníš bolestí projít. Zase se bojíš. Někde v tvé hlavě bliká výstražný signál, že bolest = smrt.
Protestuješ a nesouhlasíš s tím, co je. Přijmi skutečnost, kterou nedokážeš změnit. A rozhlédni se, co udělat můžeš.
S fyzickou bolestí je to stejné jako s psychickou. Někdy se jí prostě nevyhneme. Nemá smysl bát se dopředu a kreslit si dramatické scénáře o tom, jak hrozné to bude.
Například:
Vždycky je tu možnost, že skutečnost nakonec nebude tak zlá.
Opět si všimni: Ve chvíli, kdy bolest opravdu prožíváš, cítíš ještě i strach, nebo už jen bolest? A pokud je tam i strach, týká se toho, co se děje teď? Nebo toho, co by mohlo přijít?
Existuje vůbec někdy strach teď a tady? Nebo se bojíme spíše předem – něčeho, co se děje jen ve scénáři, který nám promítá cosi v naší hlavě?
Když se bojíme něčeho, co tady není, je strach skutečný nebo vymyšlený?
Kolik z tvých strachů je skutečných?
Jestli najdeš alespoň jeden, který není vymyšlený, napiš mi o něm.
© Petra Mašková | ochrana osobních údajů | cookies
Vytvořil MD webdesign - tvoříme obchodně úspěšné weby